Na konci školního roku se více než 60 odvážlivců rozhodlo otestovat svou fyzickou kondici, psychickou odolnost a kvalitu turistické obuvi. Cílem expedice bylo tábořiště Častoboř.

Výprava začala vlakem do Sedlčan, odkud jsme se vydali po svých přes Příčovy a Křepenice. V Křepenicích nás zachránila místní kavárna a pekárna, kde jsme během hodinové přestávky doplnili zásoby energie, tekutin a odhodlání pokračovat dál. To vše za teplot, při kterých by se i asfalt nejraději schoval do stínu.

Po osmnácti kilometrech chůze jsme konečně dorazili do Častoboře. Někteří účastníci tvrdili, že už nikdy nikam nepůjdou, jiní si nebyli jistí, zda ještě cítí své nohy. Naštěstí nás čekala krásná příroda, ubytování v chatičkách, osvěžující koupání, opékání buřtů a fotbalové zápasy, při kterých se ukázalo, že někteří mají ještě dost sil, zatímco jiní už jen statečně předstírali pohyb.

Když jsme si začali myslet, že to nejtěžší máme za sebou, přišlo ráno. A s ním drobný detail – čekalo nás dalších 18 kilometrů zpět.

Překvapivě se nikdo neztratil, nikdo neutekl do lesa a všech více než 60 účastníků se vydalo na cestu domů. Druhý den už se neřešilo, kdo má nejmodernější turistickou výbavu. Hlavním tématem byly puchýře, bolavé nohy a otázka, proč jsou Sedlčany od Častoboře tak strašně daleko.

Přesto jsme trasu zvládli bez úrazů a ve zdraví se vrátili domů. Odnesli jsme si spoustu společných zážitků, několik nových mozolů a jistotu, že lidské tělo vydrží víc, než si člověk myslí.

A jaké je ponaučení z celé akce?

„Zážitek nemusí být dobrý, hlavně že je silný.“

Po 36 kilometrech v tropickém vedru můžeme s klidným svědomím potvrdit, že tento zážitek byl opravdu mimořádně silný.

Turističtí průvodci

Veronika, Petra a Petr, Adéla, Bohouš, Michal, Jirka a Jirka